Konec nudy v Brně

Tak tohle je Deniska. Stihly jsme spolu jit na noveho Deadpoola i Sola. Zbytek roku asi nestihneme uz nic.
Release date: 27.5. 2018
Version: 1.0

Venezuela v Brně

Přednáška, kterou připravují někteří účastníci venezuelské expedice. Nedílnou součástí budu profi fotky. http://www.cafeprah.cz/kalendar-akci/akce-1983 (13/4 Cafe Prah, Brno)

Venezuela 101

Armáda
Všudypřítomná, vládnoucí, buzerující. Nesčetněkrát jsme ukazovali pasy, dvakrát vysypávali všechna zavazadla. Checkpointy na silnicích, totalita, power play. Ať se nediví, že turismus umřel.

Benzín
Litr stojí 1 bolívar. Takže zadarmo. Většině pump došel, nebo musí být na příděl

Canaima
Ráj na zemi.

Dochvilnost
Venezuela je země, kde 5 minut může znamenat až 3 hodiny.

Espanol
Nemluvíte-li Španělsky, do Venezuely nelezte. (my měli vedoucího zájezdu, který mluvil!)

Fronty
U bankomatů a na dotované potraviny.

Gin
And Naranja juice. Nejlepší kombinace pro dlouhé plavby.

Hadi
Pohladila jsem si anakondu.

Chichirivichi
Letovisko u Karibského moře vyznačující se stovkami toulavých psů, minimem turistů a nákupní třídou, kde se dají koupit buď plavky nebo kroksy. A i figuríny mají silikony.

Indiáni
Mimo civilizaci žijící. Žádné vzdělání, žádná budoucnost, jen pletení košíků a dělání dětí.

Junior
And when you learn English you realize, that your name is fucking adjective!

Kapybary
Nádherné.

Los Llanos
Pokud je území rezervací, tak je to jedno z míst, kde je možné pozorovat přírodu. Kajmani, ptáci všech barev, říční delfíni, vydry, kapybary, mravenečníci, piraně...

Moriche
Nevím, jestli plody této palmy hůř smrdí, nebo chutnají. V každém případě se máčí týden v Orinoku.

Noční život
V džungly se stává ze zvuků od nelidského chroptění po údery mačetou do dřeva. To první byl snad hoatzin, to druhé zaseknutý zámek, na který byla potřeba mačeta. Ve městě pak po půlnoci frčí Ozuma  z kufru auta plného hi-fi aparatury.

Orinoko
Hnědá břečka plná vodních hyacintů a piraní.

Peníze
Nejvyšší bankovka měla při příletu hodnotu 100 bolívarů, při odletu začali tisknout 5000 bolívarovky. 100 bolívarů je asi 1 koruna. Kafe na hlavní třídě 1000 bolívarů, pivo 700, litr rumu 15000. Ve Venezuele musí umět počítat.

Retardéry
Fungují zde místo silničního zákona. Proč lidi učit řídit podle pravidel, když můžete postavit retardér.

Salto Anjel
Nejvyšší vodopád světa.

Školy
Vždy a jedině za ostnatým drátem.

Top 10
Nejnebezpečnějších měst světa. 3 jsem již navštívila.

Ubytování
I dobře vypadající pokoje mohou ukrývat v záchodové míse žábu, v rohu švába a v objímce chybějící žárovku. Tma je mnohdy milosrdnější. Ale pořád lepší spát v posteli, než v hamaku.

Vozový park
Spíše vraky.

Zkáza
Jediné muzeum v Makutě bylo zničeno při sesuvu z okolních hor, což jsme se dověděli až když jsme ho nemohli najít. A taky se jim tam zřítil most za dobu našeho pobytu. Obecně se ta jejich socialistická vlast poněkud rozpadá pod rukama.

Foto dokumentace k nalezení zde

And it's done

Wedding is coming

My little heaven

Když si tak čtu poslední příspevěk, asi bych měla začít větou ... a po 12 dnech jsem se zase vrátila a velbloudí ranč byl naprosto perfektní. Jako ostatně celý výlet (divocí damani!)

Už nebydlím v 1+1, ale v krásném dvoupatrovém rodinném domě (poslední rok a něco v rekonstrukci, bez fasády a tak), stále s člověkem, co ještě neviděl Star Wars, a s naprosto hloupoučkým buldočkem, který se není schopen bez asistence ani potmě napít.

Jezdím po světě, pronikám do tajů zrůdného Ruby on Rails, konečně jsem zkompletovala New Jedi Order, mechanické pianino vyměnila za elektronické, na zahradě jsem si zasadila vistarii (která v dubnu zapadla sněhem...) a za oknem mi roste 37 sazeniček jalapeno.

V pondělí se můj ASUS Transformer Prime odmítl začít nabíjet (taky už není nejmladší), v březnu jsem se dožila 30 let (taky už nejsem nejmladší) a než jsem se vrátila z velikonočního výletu za tulipány, zkyslo mi mlíko (... bleh ...).

Toliko citace z výroční zprávy, která by nevznikla, nebyla-li bych tento týden opět slaměnou vdovou. A teď mě omluvte, pes štěká, patrně si uslintnul do misky s vodou a dožaduje se druhého nálevu.

Strangest paths of life

Pořád jsem tu, ve "svém" 1+kk, a pořád si neumím představit, že v něčem tak malém se dá žít. Asi dá. Stejně člověk většinu času tráví v práci a na ten zbytek večera, který mu zbývá, mu úplně stačí postel a klavír. Neumím si ale představit být tu jen tak o víkendu. To nejde. To by se člověk z tak malého prostoru musel jednoduše zbláznit.

Konečně jsem zjistila, co v životě chci. Respektive s kým chci být. I když jsem s tím počítala, nakonec představa nějakého konce byla stejně bolestivá. Nic špatně neskončilo. A já jsem s člověkem, kterého jsem několik let nedokázala vůbec dešifrovat. Podivné jsou cesty osudu. Navíc mi v rohu pokoje leží pytel se psím žrádlem. Až budu velká, pořídím si malou shibičku.

Za pár dní odjíždím na 12 dní do Izraele. K moři, do pouště a tak. Nechť se uvidí, co bude lepší zážitek - veřejné záchody v Číně, nebo noc na velbloudím ranči uprostřed pouště... 

Mod Kobenhavn

I Lord zde má svůj den! Fotky z města bicyklů, vandalství a irské kávy za 250 Kč již tradičně zde.

In 2012 everything changes

Prestehovala jsem se. Sice uz to nejaky ten mesic je, ale nabytek me nasledoval teprve az nyni. Pocitam, ze zvlast z klaviru budou mit sousede radost. Zacinam si konecne po 27 letech pripadat dospele. A bavi me to. Asi by to bylo jinak, kdybych okolo data zapoceti sveho noveho zivota nepotkala jistou osobu, ktera mi tu obcas dela spolecnost. Je to takovy podivny vztah nevztah, ktery jednoho dne dost spatne skonci, coz je nam obema jasne, ale do te doby, cert to vem. A ja asi poprve spadla do neceho, co mi s moji neschopnosti vazat se vyhovuje.

Po nekolika letech se nam prace zacala menit. Spousta lidi odesla (a jeste odejde) kvuli nahle zmene zamereni na ponekud vice in technologie jako C# a .NET, k cemuz nas okolnosti dotlacili. Ja si stezovat nemuzu, nebot jsem momentalne dostala svuj vlastni miniprojekt, ktery je celkem zabavny a uziju si i spoustu konferenci s americany. Ale odchod nekterych lidi me vazne mrzi. 

Konecne me okolnosti donutily poridit si novy notebook. S mezernikem. Ac informatik (nebo prave proto) nemam k nejnovejsim technologiim uplnou duveru. A i kdyz me vzdy ruzne kindly a PDAcka lakaly, vzdy sem odolala. Nicmene osudu se clovek nevyhne a na firemni akci jsem si v tombole vylosovala zbrusu novy Asus Transformer Prime. Asi abych se doma nenudila, kdyz mi zrovna chybi spolecnost. Angry birds forever.

A samozrejme, Edinburgh byl nadherny (fotky). Miluju to mesto asi stejne, jako nemam rada Londyn. Next destination? COPENHAGEN. Coming soon.

Velikonoční mise

Chci svůj vlastní byt, musím šetřit, na Velikonoce jsem si právě pořídila letenku do Edinburghu na prodloužený víkend. Vidíte v tom tu logiku?