Kterak Salla jela nakupovat

Je sobota večer. Většina lidí douklízí a sedá si k večeři, ke zprávám a tak podobně. Jenže u nás právě tehdy padl návrh vyrazit na nákup. A rovnou do Olympie (to jest taková hodina cesty MHD). Proč? Protože záclona. Nemusely jsme se bát, že zatmíme, neb tma už byla (že by se dala krájet). KIKA je taková třípatrová kopie IKEI s méně věcmi i méně lidmi. Záclona nakonec vybrána nebyla, lustr také ne (a to jsem se pokoušela protlačit jeden, který vypadal jako Cylonská Base star!!!), ale všude kolem byly Vánoce. Co mě ale dostalo, byli losi. Ano, přátelé. Letos sáně panu Clausovi netáhnou sobové, ale losi. Nevím, kdo na to přišel, nicméně tolik plyšových, keramických a proutěných losů jsem ještě neviděla. Největší úlet jsou vykrajovátka na perníčky ve tvaru losí hlavy. A nejen ta - hodných pár minut jsme se bavily nad dešifrováním divných tvarů - důlní vozík, holeň obutá v brusli, žirafa, sáňky (připomínající chodidlo po amputaci) a něco, co jsme opravdu neidentifikovaly (nejvíc mi ten tvar připomínal žirafí hlavu s nádorem nad pravým víčkem). U pokladny jsme koupily alespoň svíčku s Rafaelovými andílky (aby nám ta cesta nocí nepřipadala zbytečná). A protože nám vyžíznilo, upíchly jsme se do Hypernovy.
Probírat se slevněnými DVDs by mi někdo měl zakázat. Zrovna když jsem přišla k oběmnému kontejneru, kolemjdoucí slečna do něj hodila jeden disk. Better Tomorrow od Johna Woo. Asi nemusím říkat, kdo se po něm tak dychtivě vrhnul (další kopie už nebyla nalezena). Začínám na sobě pozorovat, že asijské filmy pro mě mají magickou auru i v obchodech. A proto přiznám, že jsem musela vzít Zítřkům i kamaráda - Musa the Warrior. Když jsem tenhle film kdysi viděla na Film+, nijak mě nezaujal. Ale ta cena byla tak směšně nízká (řekněme, že si tolik vydělám za dobu potřebnou k přečtení všech došlých mailů za 3 dny), že jsem ho tam nemohla nechat. Zbytek by byl jen nudným "a ještě mrkev pro králíka", kdyby Hypernova nevymyslela bojovou hru pro otrávené zákazníky. U pokladny dostanete instrukce s losem. Los setřete a objevíte šifrovanou zprávu (např. "získáváte dózu"). Podíváte se na instrukce a v bodě 3 je napsáno, že pokud usoudíte, že jste něco vyhráli, máte si to i vyzvednout. Nevím jak vám, ale mně se pod slovem dóza vybaví okrasná keramická věc. A ty já ráda. Proto jsem ihned zamířila na informační stánek a dožadovala se dalších indicií. Za pultem na mě zíral hybrid (stvoření s vizáží muže a hlasem ženy). Oznámil mi, že není telepat a mám se odebrat do prodejny do oddělení domácích potřeb. Hra se mi už trochu přestávala líbit. Vyrazila jsem tedy do (patrně) domácích potřeb (byly tam talíře) a hledala kontakt. Ten jsem po chvíli opravdu spatřila a po nasazení hodně útrpného výrazu ho i přemluvila, aby mi napověděl, co se v této části hry od soutěžícího očekává. Odpověď zněla "hledej šmudlo". A tak jsem hledala, hledal i kontakt, hledal i přítel na telefonu a nakonec jsme dózu našli! Tedy dózu. Jednalo se o dva čtveraté, bílé, umělohmotné do mikrovlnky... za celých 40 Kč. Poděkovala jsem tedy a s vědomím, že mě tímto teoreticky Musa přišel jen na dvacku, odkráčela zpět do zimy a tmy. S hypermarketem už příště nehraju.