Tímto mě opustil poslední křeček. Na dlouho. Křečci jsou pěkná zvířátka na koukání, ale jinak si s nimi nerozumím. Jen mě těší pomyšlení, že z těch tisíců zvířat ve zverimexech si aspoň tři prožila celý život a mohla se radovat (když už z ničeho jiného) z plné misky dobrot. Trip tu poslední už nedojedl, věk ho dohnal. Líto mi bylo koukat se, jak pomalu stárne, teď už mu je vše jedno. Na jeho místo přijde pianino. Časem. Doufám.
10. 8. 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat