Tak se zdá, že s nástupem do práce na plný úvazek člověk umře. Nebo naopak začne žít. V hlavě se mi hromadí texty, které je potřeba zaznamenat, a jejichž doba trvanlivosti pomalu expiruje. Určitou "vinu" na tom nese protagonista z ilustračního obrázku někde níže (akorát ne způsobem, který si hned každý představí), velký podíl si ukrajuje práce, protože nepatřím mezi ty, co si jdou co nejdříve odsedět těch 8 hodin, ale pokud jdu domů v 18 hodin, jdu ještě brzo. Ale nestěžuju si, protože jednak práce supluje můj sociální život a druhak je to paráda vrtat se v útrobách takového gigantického projektu (a povídat si s Indy).
Přitom tu a tam zajdu do divadla, na koncert nebo na operu... zrovna dnes (teda už včera), s Carthem. Klavírní recitál. Spousta Chopina, který pro mě má teď zvláštní význam (k Vánocům mi Petr přivezl sešit not), ďábelský Liszt. A když je chvíle volna o víkendu, sedí se u piána.
A taky jsem si po mnoha letech od nedohrání KOTORu II nainstalovala Mass Effect. ZLO!
Přitom tu a tam zajdu do divadla, na koncert nebo na operu... zrovna dnes (teda už včera), s Carthem. Klavírní recitál. Spousta Chopina, který pro mě má teď zvláštní význam (k Vánocům mi Petr přivezl sešit not), ďábelský Liszt. A když je chvíle volna o víkendu, sedí se u piána.
A taky jsem si po mnoha letech od nedohrání KOTORu II nainstalovala Mass Effect. ZLO!
2 komentáře:
Chápu, za poslední půlrok jsem nic nepřeložila, nebýt soutěže, tak nenakreslila, a nebýt oslavy, tak ani neušila. O knížce ani nemluvě...
Tak zas na knihy cas je, kazdy den 20 minut v saline :)
Okomentovat