FFS 08

Festival fantazie speciál většinou rovnou přeskakuju, ale letošní jsem si nemohla nechat ujít. Probíhal totiž premiérový Soundtracon. Nelituju, že jsem se dvěma přednáškama upsala k povinné účasti, neb teď mi společnost dělá soundtrack vlastnoručně podepsaný panem Bearem McCrearym. Ale od začátku...

Vlak mě tentokráte minul. Uvolnilo se místo v autě, které okupoval Luke, Rhox a Alne (ne, emo boy mu už říkat nebudu, slibuju), a tak jsem se vezla a do navigace pokud možno nekecala. Na místě se dalo potkat pár známých tváří - Andy, Archie a spol., kolega ze školy Velin (kterého všichni znají, jen figurkáři znají jeho sestru), Sovog, Ewan a osazenstvo Lopuchového OST klubu (se kterými tedy byla příležitost seznámit se podrobně později), vrátkař Jiří (už si to do příště zapamatuju), vrátkař Mireček (hm... tu vizitku nepoužiju) a radioaktivně zářící Dragon Lord. Později se objevil i Cece s Jekkylem spolu s novou posilou týmu Hackem (chudák neví, do jaké společnosti se to dostal), Lando, Kája FF, Artoo... bylo jich až překvapivě dost.

Soundtracon

... se povedl. Ewanův rozbor Indyho motivů (druhou půlku jsem bohužel strávila příjemným rozhovorem o asijské tvorbě s Fighterem na chodbě) a průřez půlstoletím SF hudby od Hanaan patřili k tomu nejzajímavějšímu, co se mi podařilo chytit. Jsem potěšena, že i na mých přednáškách někdo byl a (i když to s panem Jo nebude tak růžové, jak jsem si myslela) pár lidí jsem zaujala - obě dvě DVD s materiály už mají nové šťastné majitele a do mého contact listu pár jmen přibylo. A hlavně Vivaldi:)
Soutěž byla mnohem jednodušší než na OST(inzích/ingách), ale stejně dala zabrat - z těch poznatelných jel Helsing, Time Machine, Mononoke Hime, Halloween... z těch nepoznatelných Peter Gunn, Wilde, Skřivánci v kleci. Byla jsem 6. z 9 (cen bylo 10). Díky bohu přede mnou byli samí fajnšmekři a i podepsaná Eureka jim připadala málo umělecká. Ale já ji chtěla. Moc.

Krabička X a další souvislosti

Kung Fu Panda je zlo. Zvlášť část s tygřicí a bouchadlem. Ale ve velmi poučném kung fu pexesu jsem vyhrála! V Guitar Hero neměli žádné soundtracky a Gear Wars mi připadalo značně depresivní. Tak jsem maximálně fandila z povzdálí.
Ve stolních hrách jsme tentokráte pronikali do tajů Citadely. Ani jednou jsem nevyhrála, ale podařilo se mi vydeptat čarodějem Rhoxe natolik, že vyhrožoval odkoupením mého sedadla v autě, zamával své knihovně a odkráčel raději koukat na Indyho.

Cinematoskop

FFS se také ukázalo jako vhodná příležitost dohnat letošní filmovou tvorbu za malý peníz na velkém plátně.

Mumie: Hrob dračího císaře - prvních 10 minut byl takový béčkový čínský historický film. Ale pak... pak se scénáristé na lineární trati předháněli, kdo vymyslí větší absurditu. Yetti? Drak?? Zmutovaná giga opice??? Další hřebík do kariéry Jeta Li.
Sirotčinec - musela jsem přemluvit Rhoxe, aby šel se mnou. Věděla jsem, že se budu bát, a nechtěla jsem se bát sama. Jak jsem tušila od začátku, pointa (wow!!!) za to utrpení stála. Ale než přišla, měla jsem střídavě zavřené oči a zacpané uši. Tak bacha na sanitky a nikdy neresuscitujte ženskou bez půlky ksichtu.

Další lákavé filmy byly v pondělí. V pondělí jsem slíbila, že dojdu do práce. Ale skvělé osazenstvo a program kina mě přiměli sehnat internet (děkuji Affaie za zapůjčení PDA) a napsat, ať mě v Brně nečekají.

Wall-E - that was totally cute. Prostě krásnej film:).
Clone Wars - takže pilota bychom měli. Bohužel bych spíš ocenila 22 minut než stávající stopáž. Pár scén jsem viděla jen v polobdělém stavu, ale šlo to. Jen to Huttě vypadalo nějak... degenerovaně.

Bene, Bene, Bene

Kdo vymyslel trávit noci (večery a jednou i ráno) v Bene? Za celé 4 dny nebyli schopní sehnat martini. Griotku už nemůžu vidět, ale historky, co padaly, jsou legendary... uhm... HIMYM nesleduju, ale po FFS o ni můžu z fleku přednášet. Jsem ráda, že jsem slušné děvče, co nevyužívá umyvadlo, nerozbíjí sklo a neleze lidem do oken.
Vlastně jsme párkrát došli i na medovinu na bar a já pokračovala v načatém martini ve Vočích (zdá se mi, že tu láhev piju už třetím rokem).

Musím říct, že jsem si letošní FFS skvěle užila. Když byla chvíle nudy, stačilo se rozhlédnout kolem (oběd v pizzérii v 9 lidech u stolu se 4 místy), nebo vytočit nějaké číslo (nechci vidět účet za telefon).
Koprcon je za dveřmi.