Johnny dostal Frankie, Clyde dostal Bonnie, Tonda dostal dopis.
Sergej je tu se mnou. Sergej je Ukrajinec, ale chlastá jako Dán.
Sergej je tu se mnou. Sergej je Ukrajinec, ale chlastá jako Dán.
Spolek Frída uvádí ročně přesně jednu novou hru. Před pár dny si premiéru odbyla desátá v pořadí.
Frankie a Johnny je původně divadelní hra (neznám) a film (neviděla jsem). Frída si ale původní koncept přizpůsobila opět na míru. Vznikla tak jednoaktovka, která mapuje jednu noc v životě dvou lidí (Martin Trnavský, Bára Munzarová), kteří se nijak zvlášť neznají, ale osud je svedl do jedné postele. Dvou lidí a přece jsou tam tři. Tím třetím je rozhlasový moderátor (Radim Novák), který zrovna "oslavuje" zrušení svého nočního pořadu (holt neposloucháte reklamní předěly) a celý příběh je defakto jeho představou, tudíž se cítí oprávněn do něj sem tam vstupovat, komentovat ho a také si občas převzít jednu z rolí (ať už Johnnyho nebo Frankie).
Původní teze, která na začátku padne, tvrdí, že lidé občas moc kecají, místo aby mlčeli, s čímž se plně ztotožňuji. Mezi Frankie a Johnnym se tak díky slovům rázem bortí původní atmosféra a nastává tření dvou odlišných zkušeností, kdy ani jedna strana netuší o minulosti toho druhého zhola nic. Ona je servírka, rezervovaná k jakýmkoliv závazkům. On je kuchař, pravděpodobně nedávno propuštěný z vězení, naprosto otevřený a zamilovaný. Cesta je to dlouhá a (ač vtipná), pro postavy bolestivá. Nicméně původní teze je nakonec popřena, neboť ti dva by se patrně beze slov (sice s jistou mírou uspokojení) zase rozešli svými cestami. Takto možná budou šťastní, možná taky ne.
Humor je místy na mě až moc lidový, ale rozhodně většinu času baví. A ta vážná témata v něm zabalená s ním tvoří neotřelou kombinaci. Z toho všeho mírně vybočuje až absurdní popřestávkový předoponní výstup dvou spermií, které vedou vskutku inteligentní rozmluvu. Trochu prvoplánovité, ale kdy v životě ještě něco takového uvidíte?
Frankie a Johnny je původně divadelní hra (neznám) a film (neviděla jsem). Frída si ale původní koncept přizpůsobila opět na míru. Vznikla tak jednoaktovka, která mapuje jednu noc v životě dvou lidí (Martin Trnavský, Bára Munzarová), kteří se nijak zvlášť neznají, ale osud je svedl do jedné postele. Dvou lidí a přece jsou tam tři. Tím třetím je rozhlasový moderátor (Radim Novák), který zrovna "oslavuje" zrušení svého nočního pořadu (holt neposloucháte reklamní předěly) a celý příběh je defakto jeho představou, tudíž se cítí oprávněn do něj sem tam vstupovat, komentovat ho a také si občas převzít jednu z rolí (ať už Johnnyho nebo Frankie).
Původní teze, která na začátku padne, tvrdí, že lidé občas moc kecají, místo aby mlčeli, s čímž se plně ztotožňuji. Mezi Frankie a Johnnym se tak díky slovům rázem bortí původní atmosféra a nastává tření dvou odlišných zkušeností, kdy ani jedna strana netuší o minulosti toho druhého zhola nic. Ona je servírka, rezervovaná k jakýmkoliv závazkům. On je kuchař, pravděpodobně nedávno propuštěný z vězení, naprosto otevřený a zamilovaný. Cesta je to dlouhá a (ač vtipná), pro postavy bolestivá. Nicméně původní teze je nakonec popřena, neboť ti dva by se patrně beze slov (sice s jistou mírou uspokojení) zase rozešli svými cestami. Takto možná budou šťastní, možná taky ne.
Humor je místy na mě až moc lidový, ale rozhodně většinu času baví. A ta vážná témata v něm zabalená s ním tvoří neotřelou kombinaci. Z toho všeho mírně vybočuje až absurdní popřestávkový předoponní výstup dvou spermií, které vedou vskutku inteligentní rozmluvu. Trochu prvoplánovité, ale kdy v životě ještě něco takového uvidíte?
Žádné komentáře:
Okomentovat