I find it kind of funny

- To se nedá žrát!
- Ale můžete si to uvařit doma!

V tomto reportu se vyskytne neúměrně málo křestních jmen, protože příjezdem do Chotěboře přestávám nejen já být slečnou magistrou, zodpovědnou programátorkou firmy Tekelec, nýbrž jsem jen prostou Sallou. Buďte varováni.

Letošní FF se pro mě zúžilo především na SountraCon. Zleva ohraničeno státnicemi, zprava prací (za poslední měsíc té dovolené bylo až až a je potřeba jí šetřit). A bylo to fajn. Člověk zase po letech potřeboval trochu zabrzdit a najít své místo ve společnosti.

Sobota

Poprvé v životě jsem měla kostým... tedy... byl posbíraný po výprodejích a vietnamcích. Na místě mi k němu Hanaan přikreslila nádherné tetování (nikdy neříkej nikdy a popravdě bych ani proti nebyla) a po 6 letech jsem si zas mohla zkusit trochu toho divadla v rámci Hudebního duelu. Tomu by se dalo vytknout jen (těsné) vítězství Star Wars nad Battlestar Galacticou (Airlock!!!) a poněkud rozsypaný závěr. Snad se povede to, nad čím se po skončení začalo uvažovat, a na kostým se mi nebude jen prášit. Cylon byl krásný!

Večer jsem si zašla poprvé a naposledy na film - Shutter Island. Kdyby se mi nechtělo tak strašně spát, asi by se mi líbil víc.

Pro úplnost - doma jsem zapomněla baterku, deštník a polštář. Na Smetance jsem zapomněla, že bych tak úplně neměla klekat na pravé koleno.

První noc jsem strávila vedle chrápajícího wookieho. Ráno jsem zabrala pro jistotu místo po odjíždějících.

Neděle

Neděle byla ve znamení hostů. Diskuze s Petrem Hapkou překvapila hlavně velice profesionálním moderováním. Nakonec jsem si domů odvezla podepsané CD, které ještě na poslech čeká.

Rick Worthy stál také za to. Zábavný to člověk. Škoda jen, že si nemůžu přilepit podepsanou vstupenku vedle těch od Davida Nykla a Craiga Parkera (tou dobou už jsem byla v Brně).

Vaření Budjiho a Dama byla bezkonkurenčně nejvtipnější věc na celém festivalu. Pánové, za ty hlášky byste zasloužili Oscara.

Večerní sountrackotéka obsahovala minimum instrumentální hudby (a mnou prosazené Captain Jack Theme z Torchwoodu asi moc lidí nedocenilo). Bohužel i když se kostým ukázal jako nejvíce vzdušná věc, kterou jsem s sebou měla, vedro bylo v sále nepředstavitelné, takže jsem závěr trávila sedíc pod okny KD s Bertramem a rozebírajíc... no co jiného než hudbu a tituly (pán je totiž sběratelem obého, zdá se ;)). Tu noc mi ani moc baterka nescházela, protože když jsem vcházela do třídy, prosvítaly oknem první paprsky slunce.

Pondělí

Outsoursing je budoucnost lidstva. S Jekkylem a Lordem jsme objevili volné místo na trhu služeb. Někteří sice namítali, že původní myšlenka outsoursingu tělesného kontaktu je jiná, nicméně narozdíl od konkurence jsme v prvních minutách fungování vydělali 50 korun. Tímto děkuji Budjimu, Willovi a Damovi, že tak rychle přistoupili na hru. Zjistila jsem, že na některé věci nebudu stará nikdy, na některé už stará jsem a že někdo si pomohl z bláta do louže a očividně se v ní ráchá rád. Budiž.

Úterý

Když přemýšlím nad dominantou úterka, napadá mě pouze fenomenální cesta Chotěboř - HavlBrod v Treworově autě. Bez Trewora, bez světýlka, zato s Tommiem a závodním volantem. Prý není vhodné, aby cokoliv, co se za těch pár minut uvnitř odehrálo, proniklo ven, tudíž si to budeme muset odnést do hrobu.

Přednášky, které jsem tak nějak kompletovala během psaní diplomky a dopisovala pár hodin před odjezdem nach Chotěboř, dopadly dobře. S Battlestar jsem se tentokrát vešla do limitu (i když jsem musela obětovat Glasse) - příště musím po vzoru Spyconu donést nějaké odměny pro reagující publikum... a Psychologie hudby ve filmu dopadla ještě lépe. Dokonce mě po skončení odchytl pán z OSA (ano, lekla jsem se, ale ne, nebyl tam pracovně), půl hodiny jsme si povídali o hudbě a v závěru si předali kontakty. Na pokračování se už pracuje :).

Zas jsem po dlouhé době poznala pár nových lidí a příští rok se do téhle jámy lvové vypravím znova. A tentokrát možná i na déle. I když se mnou už není (a ani nebude) zábava jako kdysi.

A co závěrem? Snad jen nekonkrétně: Nemám ráda povýšené lidi. Obecně.