Krod Mandoon (2009)

V celé své kráse Kröd Mändoon and the Flaming Sword of Fire. Někdo by to nazval guilty pleasure. Guilty - yes, pleasure - no. Pokud patříte mezi ty šťastnější, které *** (navíc pod vlivem prvního dílu - viz dále) o existenci tohoto díla neinformoval, vězte, že se jedná o britsko-americký (snad jen) 6 dílný seriál.

První díl se uvedl poměrně dobře. Středověký rámec, trocha situační komiky, hlavní hrdina poměrně sympatický (a ten hlas... patrně jediný důvod, proč jsem vydržela až do konce), hudba oscilující mezi řvavou elektronikou a parodií na klišé, vtipně rozehrané scény se slušnými hláškami,

My name is Krod Mandoon, I will be your liberator this evening

vesměs i příchod gay postavy do Krodovy družiny byl v tu chvíli vtipný.

- Do you know how long I've I been locked away in this dungeon?
- Yeah, two weeks. And it's co-ed, so...

Ale nemohlo to vydržet dlouho. Dejte pár scénáristům (viděla bych to na tu britskou školu) na hraní spoře oděnou volnomyšlenkářskou pohanku, nigga pseuda-mága, trolla, queer Bruce a vězte, že už čtvrtý díl se bude z většiny odehrávat ve výřivce bisexuálního kyklopa. Mno... od tohoto momentu se už Krodovi nepodařilo i přes veškeré snahy o návrat k akci a inteligentnímu vtipu vyhrabat z bahna těch nejpubertálnějších výmyslů, kterými si patrně scénáristé léčili nějaké mindráky. Já něco takového napsat do šuflíku, podpálím pro jistotu celý dům. Nejsmutnější na tom je, že to od nich schytá i John Rhys-Davies (a to v momentě, kdy už si myslíte, že nic trapnějšího už tvůrci předvést nemůžou).

První díl tedy můžu s klidem doporučit. Od dalších raději ruce pryč. I když pokud by se mezi vámi našel fanoušek Tsai Ming-Liangova sexu s melouny, tak si patrně příjde na své i u Kroda.