Planety v pohybu

Už jsem dlouho nebyla na žádném koncertě. O Holstových Planetách jsem se doslechla jen náhodou. A podobná náhoda mi dala vědět, že se budou hrát i v Brně. Neváhala jsem a naslepo si koupila lístek.

Koncert se konal ve Wannieck Gallery. To je taková stará cihlová tovární hala vedle Vaňkovky. Interiér má své kouzlo - železné sloupy, most pod střechou, rafinovaná architektura. Do toho zástěny s moderním uměním - například polystyrénové cosi s rubínem uprostřed. Nebo krásná labuť polepená neesteticky izolepou na zobáku. Případně čmáranice jak od 5 letého dítěte. Máte pravdu, moc tomuhle nerozumím.
Na přivítanou mě zaskočilo šampaňské (i s 50% studentskou slevou lístek zrovna laciný nebyl). Ještě mít tak nějaký doprovod ke konverzaci a bylo by to dokonalé. Mezi plátny seděl komorní orchestr a hrál. Dle programu to byl vlastně jakýsi 45 minutový koncertík na uvítanou.

Koncert se ukázal být multemediálním projektem ve spolupráci s brněnskou hvězdárnou (v jehož průběhu se ještě stihla rozdat nějaká ta čestná členství ve filharmonii).
První zazněly 2/3 cyklu jménem Saturnálie české autorky Sylvie Bodorové, která ho také uvedla. Donutilo mě to zapřemýšlet nad tím, jak se asi takové věc v hlavě člověka zrodí. Souhra nástrojů, která ladí uším (ne jako u Schnittkeho).

Pak přišly na řadu Planety. Tedy pardon, nejprve krátký úvod od astronoma Zdeňka Mikuláška.
V sále se setmělo a na velkém plátně se s prvními tóny začal objevovat Mars tak, jak ho dnešní moderní technika dokázala zachytit. Poté Venuše a tak dále v závislosti na názvu skladby. Bohužel během Saturnu se něco stalo a technika selhala (naštěstí jen na pár minut).
Celkově Planety stojí za poslech. Každá část má svoje téma, svůj nádech. Všechny ale dohromady ladí. Nedalo mi to a celou dobu jsem uvažovala nad tím, jak je tahle skladba z konce 19. století podobná soundtrackovým počinům ze 70. a 80. let. Daly se v tom celém vytušit postupy Williamse, Hornera nebo Shora. Čímž nechci poukazovat na nějakou možnou inspiraci, ale na globální východiska klasické a soundtrackové hudby těchto dvou období.

Na závěr ale stejně celý nabytý zážitek smazalo Who am I v mém mobilu. Jsem ztracena.