Mezi státnicovou otázkou číslo 4 (náhodnostní algoritmy) a 11 (kvantové automaty) jsem se na chvíli nechala unést do jiného světa. Ze studijních důvodů samozřejmě. Bear McCreary, abych byla přesná. Ano, skladatel. Jak jinak než filmové hudby. A ano, exkurze se poněkud zvrhla nezamýšleným směrem.
Trauma je jedním z pečlivě
vykonstruovaných náborových seriálů, které glorifikují jistou profesi. Tentokrát paramediky a jiné záchranářské profese, kteří si to brázdí silnice v sanitkách nedbaje silničních zákonů, nebo létají vrtulníkem (nedbaje zákonů leteckého provozu). Je celkem vtipné, jak podobné seriály vždy jinou profesi ve stejném oboru bagatelizují. Nejprve tu byla Pohotovost. Doktoři a medici nám byli představeni jako pilíře nemocničního světa. Nedávno jsem narazila na střízlivou Nurse Jackie. Tady naopak jsou v hlavní roli nemocniční sestry (a bratři) a doktoři jsou tu vykresleni jako něco otravného nebo povýšeného nad vše živé (metrosexuální doktor Coop a doktorka O'Hara vždy na podpatcích a v upnuté sukni). V San Francisku (konečně žádný New York, Los Angeles nebo Miami) vše visí jen a pouze na paramedicích (sestry se tam snad ani nevyskytují a doktoři jsou těmi, kdo slízně všechnu smetanu za tvrdou dřinu, kterou paramedici odvedou v terénu). A víte co? Ono to moc dobře funguje! Tedy fungovalo - přesně 18 dílů, po kterých se NBC rozhodlo, že by to už stačilo (nu což, však ještě ke státnicím zbývají 4 otázky).Pilot nás uvádí do děje. Někde ve městě se stane nehoda, jakých se denně stávají desítky. Linka 911 se rozezní, sirény se rozeřvou, rotory se roztočí a pečlivě nacvičené profesionální pohyby zachraňují naprosto anonymní život... aby pak skončily v plamenech a létajících troskách. A životy se mění. Po dramatickém úvodu se může divák konečně seznámit s postavami - blonďatou, talentovanou Nancy, nováčkem Glennem, šíleným a trochu labilním paramedikem ve vrtulníku Reubenem (se sympatickou přezdívkou Rabbit - hraje ho šílený kapitán ze Sunshine), jeho pilotem Marisou a posádkou dalšího sanitního vozu - černochem s rodinou Cameronem a gayem na energodrincích Tylerem (perfektní postava).
Celý koncept staví na zdání akčnosti a profesionality. Člověk si až řekne, že jeho život je v dobrých rukou a pokud se mu něco stane, všichni se budou moci přetrhnout, aby ho zachránili. Během (skoro) každého dílu je nám několikrát představen lehký úvod do problematiky (většinou tak minuta před událostí, ne dostatečně na to, aby nás zainteresované postavy začaly zajímat), následně se něco nepříjemného stane (nehoda, hromadná nehoda, autonehoda, hromadná autonehoda, pracovní úraz, letecká katastrofa, lodní katastrofa, sniper, maniak s pistolí, přepadení banky a podobně) a naši hrdinové se pouští do akce (občas je úvod úplně vynechán a začínáme příjezdem záchranářů - obvykle domácí násilí). Vtipné je, že i když se toho moc nového vymyslet nedá (na rozdíl od doktorských seriálů paramedici musí pacienty udržet jen naživu po dobu nezbytně nutnou), nepůsobí to monotónně. Jakmile je pacient předán v nemocnici (ať už živý nebo mrtvý), většinou o něm už neuslyšíme (pár výjimek se najde - většinou děti, nebo úrazy, které mají na hrdiny přímý dopad).
Paralelně s prací mají některé postavy i soukromé životy (i když se nám snaží vsugerovat, že pracují 24/7). Až na Camerona (kde je manželka obvykle v konfliktu s předkládaným způsobem života) se i na tuto část seriálu dobře kouká (navíc je hodně minoritní) a vztah Nancy - Rabbit baví. Naopak vztah Glenn - jedna z rezidentek nebaví, ale vynořuje se až ke konci. No a Tyler, Tyler spíš mluví než koná. Nejlepší momenty? Marisa si nechá ukrást vrtulník, noc u Tylera, Tyler dispečerem, Rabbit vs skříň - je toho hodně.
Nemůžu se ale ubránit myšlence, že za tuhle zábavu lidstvo neuvěřitelně utrácí. Jen těch rozmlácených, rozstřílených sanitek a osobních aut. Toho leteckého benzínu, který vypil vrtulník. Pokud nějaký dojem Trauma vyvolává, tak ten, že to určitě nebylo levné. Nicméně teď už bude existovat na věky a mně je trochu líto, že postavy spolu s 18. dílem přechází do srdeční zástavy. Když už nic jiného, tak si člověk při sledování mnohem více uvědomí, jak zázračný stroj lidské tělo je, a jak málo stačí, aby se všechno kolem něj začalo hroutit. Pokud po tomto seriálu nezačnete přemýšlet nad kariérou v sanitce, tak je s vámi něco hodně špatně.
A co se týká Beara... tož znělku složil pěknou.
Žádné komentáře:
Okomentovat