Salla se momentálně nachází ve stavu usilovného hořekování nad stagnující diplomovou prací... tedy... zbývá jí jedna jediná kapitola. A pak samozřejmě kritika ze strany vedoucí, která... bude. Takže nespí, dovolenou si vzala, dnes místo oběda vypila dvě kávy... Ale když se objeví ušaté stvoření, které potřebuje pomoc, jde všechno stranou. A tak je tu další příběh, doufejme že se šťastným koncem.
Bylo nebylo, na internetu se objevila jedna fotka. Na té fotce by nebylo nic divného, kdyby z ní na náhodného návštěvníka nekoukaly vyděšené černé oči z klícky pro křečka. Ano, údajně 30x30 cm. Vždycky jsem si myslela, že když si pořizuji zvíře, pořídím k němu nejprve výbavu. Někteří lidé to ale dělají pravděpodobně naopak. Obhajoba: "my jí chtěli pořídit větší pelíšek, ale děti jsou alergické" z úst dospělé ženské jsou opravdu napováženou. Zvlášť, když králíkovi je kolem půl roku a z oné miniaturní klece měl zákaz vycházek. Prý "hlavně ji z té klece nepouštějte, jinak ji už nechytíte". A víte co? Před chvílí (hned poté, co se mi podařilo setřást to stvoření z klína) to samo dobrovolně vlezlo do klece a začalo chroupat seno. Škoda že je Felix takový žárlivec a ukousl by jí na místě hlavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat