18. 3. 2011

Upcoming summer adventure

Léto je ještě daleko, ale je třeba myslet dopředu. Dnes jsem koupila zpáteční letenku do Pekingu a necelé 2 týdny hodlám strávit s Aldym (který tam tou dobou bude končit studijní pobyt) poznáváním Dálného východu. Čas ukáže, jestli jsem se náhodou nezbláznila.

11. 3. 2011

Val Gardena 2011

Už dlouho se mi nepovedlo jet na hory 2x za sezónu. God bless SDE!

Marmolada - nejvyšší hořa Dolomitů (3 343 m.n.m.)

Tentokrát to byla spíš "rodinná" akce jednoho našeho manažera, kam ale každoročně bere partu lidí od nás z firmy. V italském Ortisei uprostřed Dolomitů jsme měli základnu v jednom místním pronájmu (= několik nemovitostí se spoustou pokojů pro turisty).
Přes den se lyžovalo, v podvečer se vařilo a koukalo na filmy (Misfits, Ať žijí duchové...) a večer se pilo převážně víno a hrály se společenské hry (bang, aktivity).

Za 7 dní jsem najezdila něco málo přes 400 kilometrů. Jak jsem pochopila v Rakousku, s Michalem a Milanem se prostě jedna sjezdovka víc jak 2x nejede, takže jsme projezdili spousty propojených areálů a já se snažila celou dobu hlavně neztratit (což bylo ve změti bílého sněhu, modré oblohy a milionů lanovek docela těžké).

Příští rok si plánuju pořídit pořádné lyže! Žádná černá není dostatečně černá!

Obrazová dokumentace zde. Mě byste marně hledali, ale pár kolegů se mi občas do záběru vecpalo.

10. 3. 2011

Operatica Brno

Čím to, že na opery to nikoho v mém okolí netáhne? A přitom...

Kam se hrabe Lucas, to se nedá srovnat!

Wagner. Jeho Jízdu Valkýr zná snad každý, ale většinou se mu pod ní díky kinematografii vybaví Vietnam a vrtulníky (nebo Vietnam a Dr. Manhattan). Někdy před prázdninami 2010 Palace Cinemas uvedla první díl Prstenu Nibelungů - Rýnské zlato. Zašla jsem si na něj. Takové zajímavé fantasy ze světa severských bohů, obrů, trpaslíků, na jehož konci vznikne Valhalla. V prosinci následovala Valkýra (oboje přímý přenos z La Scaly). Poněkud rozsáhlejší dílo (3 dějství, 2 přestávky, 5 hodin). Mocný prsten je zmíněn asi jednou. Na začátku se zde opětovně setkají dva sourozenci - dvojčata, kteří se do sebe zamilují a jakmile zjistí, čím si doopravdy jsou, tak (ne, nepřijde Han Solo) spáchají incest a ve druhém dějství již čekají potomstvo. Valkýra vlastně jen připravuje půdu pro příchod hrdinného Siegfrieda (což je ten produkt incestu). Ale i tak je ohromující. Až tak, že mám doma lístek na přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku, který proběhne v Mahenově divadle v květnu. A s kolegyní jsme na ni přemluvili kolegu - zarytého metalistu. Krom zmiňované Jízdy Valkýr, která otevírá 3. dějství, se ke konci objevuje ještě jeden drobný motiv, který byl později vykraden a použit v jednom z témat v Zimmerově Crimson Tide.

Klasika - checked

To jsem zase měla slabou chvilku, týden samoty před sebou a Petra na Skypu. Dopadlo to objednáním lístku na La Traviatu. Ze záhadného názvu se vyklubal příběh prostitutky, která našla konečně svoji osudovou lásku, ovšem na naléhání otce jejího vysněného objektu ji opustila. A taky nějak moc kašlala celou dobu.
Důležitý poznatek - když si nekoupíte program, netušíte, kolik přestávek a dějství vás čeká. Byla jsem tedy okolnostmi nucena se při druhé děkovačce (při které se roznášely kytky) otázat vedle sedící důchodkyně, jestli to ještě bude pokračovat. Bylo mi řečeno: Ještě musí přece umřít! Ale klaní se, jako by už byl konec. A taky že umřela. Bylo to takový smutný. Poslední dějství se celé odehrávalo v prosté místnosti, kam se hrdinka na své poslední dny uchýlila. Napřed se přišel omluvit otec, pak vše konečně došlo její lásce... no a pak se jí nechtělo umřít, ale to už nijak neovlivnila. A kolem jezdil pohřební vůz.

Sice se to do oper moc nehodí, ale poté, co jsme s výše zmíněnými kolegyní a kolegou zašli na Black Swan (nikdy si od nikoho nenechám stříhat nehty!) už vlastníme lístky na červnové představení Labutího jezera. Ano, i ten náš metalista :). Pěkně do 3. řady, aby baletkám (dle jeho přání) viděl na očička.