Flynn Carsen

Ještě se mi nestalo, že bych se pozastavila nad hudbou k filmu v takové míře, jako se odehrálo v pátek. Je hudba, která film převyšuje kvalitativně (Time Machine), je hudba, která zdánlivě jde proti ději, ale ve skutečnosti jen otevírá jiné dimenze (Ravenous), ale co si počít s tímto? Zkloubení hudby a obrazu v některých momentech tohoto filmu mě zanechalo konsternovaně zírat. Odpovědí pravděpodobně bude Joseph LoDuca (Army of Darkness), kterýžto film pojal naprosto po svém, vykašlal se na vizi režiséra a na konci parafrázoval Arnoldovu Stargate (a to mi nevymluvíte).
Výsledek? Film už vidět nechci, ale OST si seženu (a budu si představovat, že patří nějakému rozmáchlému fantasy s Ashem).