Ač samotnou Čínu 20. a 21. století nemusím, jedno se jí upřít nedá. Komunizmus prostě přeje kinematografii. A co je zvláštní, není to žádná agitka jako v Severní Koreji (aspoň co se týče filmů od 70. let).
Už jsem si zvykla na to, že čínská herecká elita je schopná uhrát všechno (příkladem budiž Tony Leung ve Kar Wai Wongových éterických melodramatech a akčňárnách Johna Woo). Jet Li je v tomto prostě úkaz. Na začátku kariéry kung-fu komedie, v roce 2007 stihl americké béčko War i čínský áčkový válečný velkofilm Warlords. A v ani jednom nepůsobí nepatřičně.
Warlords není příběhem o válce, ale o třech mužích, které osud svedl dohromady a válka vynesla na povrch jejich charaktery. Generál - říkejme mu dle anglických titlků Pang (Jet Li), přežil masakr své jednotky a ocitl se ve vesnici, kde poznal Er-Hua (Andy Lau) a Wen-Xianga (takový ten mladík z Klanu létajících dýk), kteří vedli místní skupinu banditů. Netrvalo dlouho a Pangova vojenská duše zastavila živoření vesnice a sestavila z místních mužů malou armádu, kterou nabídla do služeb tamějším mocnostem. Spolu se dvěma výše jmenovanými složil přísahu a stali se z nich nejen druhové ve zbrani, kteří byli schopni jeden pro druhého položit život (a dva z nich sdíleli potajmu stejnou ženu). Ale nebyla to žena, kvůli které se vše pokazilo. Tak jako Pang strategicky posílal muže pod svým velením na smrt, někde výš si s armádami jako s kameny v Go zahrávali aristokraté.
Učili jsme se, že čínské filmy se vyznačovaly černobílými postavami. Ve Warlords tomu tak není. Defakto je zde strana dobra daná pouze "sympatiemi" filmařů. Nejlépe se to ukáže v momentě, kdy se Er-Hu a Pang pohádají nad osudem vojáků, kteří se vzdali. Pang je ochoten vyššímu dobru obětovat vše, Er-Hu si zachovává zbytky lidskosti a Wen-Xiang (jakožto komentátor děje) se zmítá mezi nimi, jelikož si nedokáže vybrat vlastní cestu a když už to udělá, tragicky to skončí (pravděpodobně nejpůsobivější konec).
Warlords není natočeno kvůli estetice války. Ta je většinou sestříhána do montáže klíčových momentů, nebo jen do sledu atmosférických obrazů. I když pár zajímavých nápadů s kamerou se tu najde. Warlords je poměrně zajímavý, psychologicky propracovaný film (kdo by to do Jeta řekl, že?) . Atmosféra staré Číny je dokonalá (reálnost neposoudím), až si člověk říká, jakou tehdy měli asi spotřebu lidských zdrojů.
A na závěr něco úsměvného. Vážení páni skladatelé zřejmě vzhlíží k americké soundtrackové tvorbě, neboť polovina bitvy o Song Cheng byla parafrází na Piráty z Karibiku (a to dosti okatou) a následovala ji několikatónová sekvence vytržená z Gladiátora. Čeho všeho se člověk v čínském filmu nedočká:)
Už jsem si zvykla na to, že čínská herecká elita je schopná uhrát všechno (příkladem budiž Tony Leung ve Kar Wai Wongových éterických melodramatech a akčňárnách Johna Woo). Jet Li je v tomto prostě úkaz. Na začátku kariéry kung-fu komedie, v roce 2007 stihl americké béčko War i čínský áčkový válečný velkofilm Warlords. A v ani jednom nepůsobí nepatřičně.
Warlords není příběhem o válce, ale o třech mužích, které osud svedl dohromady a válka vynesla na povrch jejich charaktery. Generál - říkejme mu dle anglických titlků Pang (Jet Li), přežil masakr své jednotky a ocitl se ve vesnici, kde poznal Er-Hua (Andy Lau) a Wen-Xianga (takový ten mladík z Klanu létajících dýk), kteří vedli místní skupinu banditů. Netrvalo dlouho a Pangova vojenská duše zastavila živoření vesnice a sestavila z místních mužů malou armádu, kterou nabídla do služeb tamějším mocnostem. Spolu se dvěma výše jmenovanými složil přísahu a stali se z nich nejen druhové ve zbrani, kteří byli schopni jeden pro druhého položit život (a dva z nich sdíleli potajmu stejnou ženu). Ale nebyla to žena, kvůli které se vše pokazilo. Tak jako Pang strategicky posílal muže pod svým velením na smrt, někde výš si s armádami jako s kameny v Go zahrávali aristokraté.Učili jsme se, že čínské filmy se vyznačovaly černobílými postavami. Ve Warlords tomu tak není. Defakto je zde strana dobra daná pouze "sympatiemi" filmařů. Nejlépe se to ukáže v momentě, kdy se Er-Hu a Pang pohádají nad osudem vojáků, kteří se vzdali. Pang je ochoten vyššímu dobru obětovat vše, Er-Hu si zachovává zbytky lidskosti a Wen-Xiang (jakožto komentátor děje) se zmítá mezi nimi, jelikož si nedokáže vybrat vlastní cestu a když už to udělá, tragicky to skončí (pravděpodobně nejpůsobivější konec).
Warlords není natočeno kvůli estetice války. Ta je většinou sestříhána do montáže klíčových momentů, nebo jen do sledu atmosférických obrazů. I když pár zajímavých nápadů s kamerou se tu najde. Warlords je poměrně zajímavý, psychologicky propracovaný film (kdo by to do Jeta řekl, že?) . Atmosféra staré Číny je dokonalá (reálnost neposoudím), až si člověk říká, jakou tehdy měli asi spotřebu lidských zdrojů.
A na závěr něco úsměvného. Vážení páni skladatelé zřejmě vzhlíží k americké soundtrackové tvorbě, neboť polovina bitvy o Song Cheng byla parafrází na Piráty z Karibiku (a to dosti okatou) a následovala ji několikatónová sekvence vytržená z Gladiátora. Čeho všeho se člověk v čínském filmu nedočká:)
Žádné komentáře:
Okomentovat