Říkám tomu lekce pokory. Aneb važme si toho, co děláme, nebo můžeme skončit... třeba za pultem. Zatím mi rukama prošlo kolem 90.000. Ve dvacetikorunách. A podle toho moje ruce vypadají. Přidejme škrábance od kartónů (jak jsem byla ráda, že je opodál stánek s bezplatnou demonstrací nových náplastí!) a možná bych to viděla na akutní potřebu tetanovky.
Zase je ze mě sčítačka. Vždycky jsem chtěla kouknout na čísla a znát výsledek. Po třech dnech drilu stačí jeden pohled na položky nákupu a je to. Dělat to měsíc, umřu.
Tyrolák a Kája se nám vyhýbají obloukem. Že by konečně pochopili? Jejich třetí kamarád ale po 3 dnech dorazil... koupit si jednu malou věc a vyptat se obligátní "a co je tohle". Buď už senilní, nebo zapomněl, že si ho za těch 5 let už pamatuju - stejně jako dalších cca 200 lidí. Někteří chodí i 3x denně.
Pán ''paní šéfová" je ovšem nechutně drzý stále. Ochutnávečku (jak tomu říká) si plete s bufetem a pokud na něj zítra máma bude opět slušně milá, vložím se do toho já. Některé lidi by měl někdo naučit, jak se pozná, že překračují meze...
Stařešina stále žije. A stále mu připadá 12 korun opravdu neskutečně moc. A opět nám to sdělil. Dvakrát. Vstup na výstaviště ho musel přijít na mnohem víc.
Všude jsou kamery a foťáky. Na lidi ovšem mají nezaměnitelný repelentní účinnek. Já bohužel utéct nemohla...
Spolupráce navázána s Valašskem. Slivovici mají dobrou (na to, že mi většinou nechutná). A taky mají u stánku Wii. My jen automobilový trenažér. Obávám se, že na něj nebude čas.
Olomoucký kraj má tentokrát mandle ve skořici. Mňam. Bod pro Lorda.
One to go...
Zase je ze mě sčítačka. Vždycky jsem chtěla kouknout na čísla a znát výsledek. Po třech dnech drilu stačí jeden pohled na položky nákupu a je to. Dělat to měsíc, umřu.
Tyrolák a Kája se nám vyhýbají obloukem. Že by konečně pochopili? Jejich třetí kamarád ale po 3 dnech dorazil... koupit si jednu malou věc a vyptat se obligátní "a co je tohle". Buď už senilní, nebo zapomněl, že si ho za těch 5 let už pamatuju - stejně jako dalších cca 200 lidí. Někteří chodí i 3x denně.
Pán ''paní šéfová" je ovšem nechutně drzý stále. Ochutnávečku (jak tomu říká) si plete s bufetem a pokud na něj zítra máma bude opět slušně milá, vložím se do toho já. Některé lidi by měl někdo naučit, jak se pozná, že překračují meze...
Stařešina stále žije. A stále mu připadá 12 korun opravdu neskutečně moc. A opět nám to sdělil. Dvakrát. Vstup na výstaviště ho musel přijít na mnohem víc.
Všude jsou kamery a foťáky. Na lidi ovšem mají nezaměnitelný repelentní účinnek. Já bohužel utéct nemohla...
Spolupráce navázána s Valašskem. Slivovici mají dobrou (na to, že mi většinou nechutná). A taky mají u stánku Wii. My jen automobilový trenažér. Obávám se, že na něj nebude čas.
Olomoucký kraj má tentokrát mandle ve skořici. Mňam. Bod pro Lorda.
One to go...
1 komentář:
Zbude neco? :)
Okomentovat