27. 3. 2010

Supernatural (2005 - ?)

- What the hell?
- Guess again.

Začnu poněkud od lesa. Cinepur je první časopis, který na mně zanechává viditelné stopy a nutí mě přemýšlet v kontextech, které by mě před rokem ani nenapadly. Tak například problematika vymezování seriálů (jejichž děj se odehrává v současnosti - i když taková BSG je v tomto se svým závěrem nejexplicitnější) vůči realitě. Momentálně mě nenapadá ani jeden, který by o sobě tvrdil "jsem fikce". Seriál je defakto snapshotem světa (a kultury) v momentě jeho vzniku (a od té chvíle se z něj stává alternate universe aka AU). Tudíž dochází k okamžikům, kdy ve fikčním světě seriálu (který je pro hrdiny realitou) je za fikci považován jiný seriál, který ale pro vnějšího pozorovatele stojí na stejné úrovni. Popkulturní citace a odkazy jsou totiž jedna z věcí, která může diváka přiblížit ("hrdinové viděli stejné filmy/seriály jako já"). A proč mě tohle zrovna zaujalo u Supernaturalu? Patrně proto, že kromě odkazů na uzavřené seriály (X Files) se zde jako fikce berou i ty stále běžící (CSI), což mi připadlo vcelku zajímavé. Za opačný extrém budiž brána koexistence Lost a Flash Forwardu, jejichž realitu spojuje například existence společnosti Oceanic.

Supernatural jsem potkala překvapivě jako trailer v TV, sehnala si pilot a už to se mnou jelo z kopce. V dnešní době se dá za obrovskou přednost považovat fakt, že tvůrci z moderních trendů vybrali směs, která nenudí a funguje. V první řadě se nesnaží plácat na pseudovědeckém brouzdališti, na němž uvízl třeba Lost (ovšem jak si lze všimnout, v 6. sérii zahodili magnetizmus a vzali do ruky pytlíky se solí - nebo popelem?)*. Ani (jako třeba v X Files) nemá potřebu prstem ukazovat, že to, co se děje, do našeho vesmíru nepatří (což je defakto hlavní funkce Scullyové). Divák se prostě v pilotu smíří s tím, že v tomhle AU místo zákonů fyziky vládnou zákony nadpřirozena, a seriál se může věnovat ději a nestavět napětí na "to jste zvědaví, jak to všechno vysvětlíme". Naopak si z balíčku trendů vybrali (jak jsem si to pracovně nazvala) personifikaci náboženství, s čímž se osobitě vypořádává i BSG a SG (a když jsem teď viděla trailer na Legion, nazvala bych to renesancí). Supernatural jde ale dál. Krom toho, že v jeho světě koexistují jak křesťanské, tak pohanské mytologie v hmatatelné formě, personifikují se tu i pohádky, pečetě a plyšoví medvědi.

How do you feel about angels?

Každý seriál založený na epizodních příbězích, se snaží o originalitu v rámci vlastní línie (tzv. případ/monstrum/problém týdne). Meziseriálově tohle ale neplatí a člověk jen čeká, kdy se objeví motiv, který už stokrát viděl, a jak se s ním vypořádá zrovna tenhle tým (kolik by se ušetřilo času, kdyby si scénáristé mezi sebou posílali jen knihu 100+1 nápadů na novou epizodu?).
  • cesta do minulosti (SG, ST)
  • cesta do budoucnosti (SG)
  • zrychlené stárnutí (Dod Kalm jsem nikdy neměla ráda a i jinde mi to přišlo jako stupidní... ovšem všechna čest, že se v Supernatural aspoň vyhli z většiny klasickému naplácávání makeupu)
  • alternativní realita (Farscape)
  • příběh hrdinů vyprávěný prostřednictvím jiné osoby veřejnosti (SG)
  • con (Bones)
  • zmrtvýchvstání (Buffy)
  • uvíznutí na psychiatrii (Jump Street)
  • časová smyčka (X Files, SG)
  • upíři (X Files, Buffy, Angel)
Při sledování It's a terrible life jsem měla stále před očima X-Filesovské Folie A Deux (to bude tím telemarketingem a voláním zaměstnanců na kobereček)... doufám, že se nedočkáme dílu "Sam a Dean jsou přesvědčováni, že vše, co do teď zažili, se nestalo" (neboť to mi vždy připadá jako největší vata).
Nutno podotknout, že Supernatural pokaždé z ohraného motivu dokázal udělat originální záležitost (džin, Trickster...).

Na Supernaturalu se dá všimnout dvou výrazných věcí - krve a snahy udělat svět seriálu co nejvíce komplexní a (v rámci jeho pravidel) uvěřitelný. Co se týče prvního jmenovaného - jednou jsem na ulici viděla krvácet člověka (bylo o něj postaráno). Je to něco jiného, než když se doma pořežete, nebo se díváte na televizi. Byl to mžik, ale přitom člověku hlavou projede takový elektrický impulz, který mu připomene, že pod vším se nachází nějaký automatický pud sebezáchovy. Krev je svým způsobem fascinující, protože je nepostradatelnou součástí našeho života, a Supernatural ji, řekněme, staví do pozice hlavního média (krom života a smrti s sebou nese i mystickou funkci). Nelze si nevšimnout, jaká je například věnována pozornost krvi kapající z Deanovy náruče, když v Abandon All Hope nese Jo.

Pod druhé jmenované jsem skryla snahu scénaristů pomalu odkrývat svět divákům a odkryté skutečnosti nepřehlížet, nýbrž stále vracet a přidávat do svého inventáře. Když zapátrám v nejvíce příbuzných X Files, dostane se mi schématu, kde je cílem oslovit originalitou. Tudíž ve světě Muldera a Scullyové žije přesně jeden Muž-tasemnice**, jeden Leonard Betts, jeden černoch bez hypofýzi, jedno vraždící tetování, jeden voodoo klan, jeden El Chupacabra... možná se najdou výjimky (upíři - Bad Blood, 3), ale předchozí "zkušenost" není ani naznačena. Vybočovat ještě může znovuobjevení se úspěšného záporáka (Tooms, Robert Modell) a pak samozřejmě jediná jistota - vše kolem mimozemšťanů v příběhových dílech. Oproti tomu ve světě Supernaturalu originalitu střídá familiérnost. Dost často dochází k situacím, kdy předmět jedné epizody (devil's trap, kolt, dýka na démony, křižovatkové smlouvy s ďáblem, nejrůznější symboly, vymítání, pití krve, čarodějnictví, Croatoan...) je najednou naprosto běžná záležitost, stejně jako lidé procházející dějem, a i u monster (duchové, upíři, shapeshifteři, démoni...) se staví spíše na jak než co (a občas je to jak velice svěží - například Bloodlust nebo Roadkill).

Když jsme u té svěžesti, už v X Files bylo zvykem vytvořit tu a tam dosti odlišný díl (Jose Chung či Bad Blood například). Říkejme tomu experiment. Experimentovalo se v Buffy - Once more, with Feeling, Farscapu - Revenging Angel, Scratch 'N Sniff, Bones - The End in the Beginning, SG1 - 200, SGA - Vegas a experimentuje se i v Supernatural. Ač jsem měla předem mírné obavy z témat jako "černobílá pocta Stokerově Drákulovi" ukázalo se, že tyhle díly jsou perfektní (asi nejvíc mě dostalo Changing Channels).

I don't want to be a clue!

Supernatural má takovou pěknou vlastnost (zvlášť poslední dvě série) proměnit i klasický epizodní příběh na součást hlavního vyprávěcího proudu, ve kterém se pomalu skládá řada skutečností, která vedla k událostem, které můžeme pozorovat. Od chvíle, kdy jsem se na tohle zaměřila (začátek 2. řady), nebyl snad díl, kdy by nepadla byť i sebemenší informace k celé skládačce.

K tomu, aby se mi seriál líbil, potřebuji alespoň jednu oblíbenou postavu (třeba u The Wire se mi ji nepovedlo najít a 3. díl jsem prostě nedokoukala). Tady se to zajímavými charaktery jen hemží. Sam má hezčí vlasy a hlas, Dean je zase zajímavěji napsaný, Castiel svým sociálním chováním velmi vděčný. Ale u těch třech to nekončí, protože jsem se přistihla, že v průběhu dílů poočku na IMDB kontroluji, zda se ta či ona postava nachází v ději i nadále. Scénáristé mají neuvěřitelnou schopnost budovat napětí a bezvýchodné situace, které svojí pointou nakonec překvapí. Zvlášť závěro-sezónové clifhangery jsou jedny z nejméně divák-friendly. Do teď jsem měla možnost pustit si ihned pokračování, ale letos... letos to bude velmi těžké. Zvlášť pokud se po minulých zkušenostech v závěru dá očekávat dlouho připravovaná bratrská konfrontace.

Protože bych se tu mohla rozepisovat ještě další měsíc (ano, tak dlouho mi tu to leží), přejdu ke zkratce...
  • líbí se mi humor (některé momenty by mi vydržely půl dne)
  • líbí se mi citace z jiných filmů (Ever and ever and ever ze Shining, sex v autě z Titaniku...)
  • líbí se mi i názvy epizod (a měnící se úvodní... znělka?)
  • líbí se mi naznačená morální dilemata (i když v zájmu zachování posunu je nelze příliš řešit)
  • líbí se mi koncepce nebe a pekla
  • líbí se mi pravidla v tomto světě fungující
  • líbí se mi křídla andělů :)
Ať už státnice na konci tohoto semestru udělám, nebo ne, Supernatural poputuje z Amazonu do mojí poličky na DVD. Je tu až moc epizod, co bych si klidně pustila znovu. A ač mám raději králičí packy pevně připevněné ke zbytku králíka, odpustila jsem jim i Bad Day at Black Rock.

I just wait here, then.

Jedinou nevýhodu seriálu je být s ním doma sám. Ono se to nezdá, ale když vám najednou přestanou jet hodiny, telefon v půlce hovoru vypoví službu a v kuchyni něco podivně praská, moc do smíchu vám není. Ještěže je nakoupeno dost soli...

* Jackob stejně nakonec bude Lucifer!!!
** i přes otevřené závěry na podobná stvoření v seriálu už Mulder se Scullyovou nenarazí

Žádné komentáře: