25. 1. 2008

Slzy

Tak vám poslední dobou přemýšlím, proč příroda vymyslela emoci jako je smutek. Podezřívám ho, že je to jen vedlejší nežádoucí efekt soucitu, kterýžto se jeví, jako nová strategie živočichů pro přežití v kontrastu k již vyzkoušené "silnější přežije". Obávám se, že soucit si může dovolit jen predátor nejvyššího řádu.

Zamýšleli jste se nad tím, co spouští slzy? Něco chemické povahy? A jak se tyto látky uvolňují, když občas stačí jen jedna jediná myšlenka.
Některé filmy dokáží donutit tělo brečet i když mozek ví, že co se odehrává na plátně není skutečné. Stejně tak dnešní pohřeb nebyl nic jiného než dobře vykonstruovaný repertoár molově varhanních skladeb doprovázený občas altovým zpěvem, který neměl ani tak přimět přítomné vzdát úctu dotyčnému v rakvi, ale přivézt co největší počet osob k psychickému kolapsu. Nevidím v tom smysl. Bohužel. Snad jen že se sešla celá rodina...

3 komentáře:

Cece řekl(a)...

Když už se na pohřby díváš tak intelektuálně, tak zajdi ještě kousek dál - v podstatě účel pohřbu je odbýt si ty emoce na jednom místě, aby později už nezasahovaly do normální života ;-)

Salla řekl(a)...

Zajimavy nahled, mozna to ma tento efekt pro nejblizsi. To zase diky bohu posoudit nemohu. Protoze nejen ja jsem brecela jen kvuli atmosfere, ktera tam byla vykonstruovana.

Anonymní řekl(a)...

Ja bych rekl, ze je to hlavne otazka priorit a toho, jak je clovek "biologicky" a "dusevne prednastaveny".