"Budeme první kompletní divadelní soubor v koncentračním táboře"
Podezřele to již začalo. Na jevišti se odehrává Shakespearův Kupec Benátský, pod jevištěm stojí dvě nacistické uniformy a z publika se ozývá nesouhlasný pískot, kdykoliv se slova ujme žid Shylock. Nacházíme se v nejvypjatějším čase v Německém divadle.
Hrdinou divadelní hry Felixe Mitterera je židovský herec Arthur Kirsch, který v jednom momentě příjde o práci, kolegy i manželství. Jenže nehodlá jen tak utéct do exilu, a tak se vrací jako tyrolský árijec Hollrigl, aby se pomstil a ukázal nastupujícímu režimu jeho absurditu. Ten z něj udělá hvězdu a sám Goebbels mu předá medaili.
Ač herecké obsazení je vesměs komediální, V jámě lvové je drama. Archetypy tedy stranou. Erik Pardus v titulní roli hraje citlivě tragickou postavu, jejíž citace z Shakespeara se zarývají hluboce pod kůži. Z nacisty Viktora Skály tentokrát jde opravdu strach (a má tu i jedno skoroznásilnění). A viděli-li jste Carlyleova Hitlera, dokážete si představit Goebbelse Lukáše Kantora.
U této hry si neodpočinete. I když se všemožně snažíte koukat na děj s nadhledem, stejně vás stáhne dovnitř. Pár scén je tu opravdu mrazivých. Jen konec volil autor šťastný, i když všechno směřuje k momentu, kdy hodlá Kirsch odhalit před celým národem, který mu leží u nohou, své tajemství. Kdyby se tak stalo, pravděpodobně by člověk z divadla odcházel naprosto emociálně vyždímaný. O svastikách se mi asi bude dnes i zdát.
A na závěr dotaz. Nepřidal by se někdo k návštěvě muzikálu Odysseia (bereme i páry)? Hraje se v březnu naposledy.
Hrdinou divadelní hry Felixe Mitterera je židovský herec Arthur Kirsch, který v jednom momentě příjde o práci, kolegy i manželství. Jenže nehodlá jen tak utéct do exilu, a tak se vrací jako tyrolský árijec Hollrigl, aby se pomstil a ukázal nastupujícímu režimu jeho absurditu. Ten z něj udělá hvězdu a sám Goebbels mu předá medaili.
Ač herecké obsazení je vesměs komediální, V jámě lvové je drama. Archetypy tedy stranou. Erik Pardus v titulní roli hraje citlivě tragickou postavu, jejíž citace z Shakespeara se zarývají hluboce pod kůži. Z nacisty Viktora Skály tentokrát jde opravdu strach (a má tu i jedno skoroznásilnění). A viděli-li jste Carlyleova Hitlera, dokážete si představit Goebbelse Lukáše Kantora.
U této hry si neodpočinete. I když se všemožně snažíte koukat na děj s nadhledem, stejně vás stáhne dovnitř. Pár scén je tu opravdu mrazivých. Jen konec volil autor šťastný, i když všechno směřuje k momentu, kdy hodlá Kirsch odhalit před celým národem, který mu leží u nohou, své tajemství. Kdyby se tak stalo, pravděpodobně by člověk z divadla odcházel naprosto emociálně vyždímaný. O svastikách se mi asi bude dnes i zdát.
A na závěr dotaz. Nepřidal by se někdo k návštěvě muzikálu Odysseia (bereme i páry)? Hraje se v březnu naposledy.
2 komentáře:
Odysea zní dobře. Tohle já rád. Otázka je, jak velké bude vstupné.
Tak jsem spatne cetla a predprodej zacina az 15. Takze je jeste cas.
Okomentovat