Před týdnem se na BBC Prime objevila ukázka na seriál Life on Mars (BBC mám puštěné tak hodinu týdně, tudíž to byl osud). Zaujala. Ne moc, ale donutila mě napsat si na nástěnku - "středa 0:00". Ze 3/4 byla zapříčiněna moje zvědavost Johnem Simmem, kterýžto se objevil jako Master v Doctorovi Who a na celé dva díly na sebe strhl veškerou pozornost. Na nástěnku jsem se podívala samozřejmě až ve čtvrtek, takže když to shrnu - 3 dny, 16 dílů.
Sam Tyler je manchesterský D.C.I. (detective chief inspector) a po psychicky náročném dni v práci je odměněn čelní srážkou s autem. Když otevře oči zjistí, že je v roce 1973 a zrovna byl přeložen na místní policejní stanici, kde přes cigaretový dým není vidět, detektivové se pohybují na hraně zákona, nikde žádný počítač, jen stohy složek, kterými se nikomu nechce probírat. A k tomu všemu neprofesiální přístup, šovinismus a hitovky 70. let.
Co je realita a co jen výplod Samovy mysli? Jak daleko může zajít, aby nepřekročil svoji soudnost? Je blázen, když si povídá s holčičkou, která za ním chodí z televize? Leží opravdu v komatu někde v budoucnosti? Co je cílem hry? Zemřít? Přežít? Využít druhou šanci? A co na to Desmond?
Po prvním dílu jsem už nebyla schopna vycouvat. Kam se hrabou americké seriály. Life on Mars (podle klíčové písničky od Bowieho) představuje retro ve stylu Starsky a Hutch (Miami Vice... whatever) se vším, co k tomu patří (umocněno kontrastem s moderními kriminálkami představovanými Tylerem), a nad to staví nadpřirozenou surrealistickou klenbu, která by v některých momentech strčila svojí nereálnou reálností do kapsy i Lost. Obě Samovy reality jsou propojeny (elektronickými kanály většinou) a navzájem se ovlivňují (možná nejzajímavější část dílů) ať už jedním směrem (selhání podpory života způsobí výpadek elektřiny), nebo druhým (to se těžko popisuje).
Dalším velkým plusem je John Simm. Jeden z herců, z jejichž excentrického herectví čiší neuvěřitelná energie (něco jako David Tennant nebo David Hewlett). A scénáristé jsou na něj zlí, neboť Sam Tyler se pohybuje nejčastěji mezi depresí a zoufalstvím, svoje profesionální postupy musí přehodnocovat a snažit se vyřešit svoji neuvěřitelnou situaci.
16 dílů. Žádné zbytečné nastavování. 16 případů pro detektivní oddělení, 16 (krizových) situací na nemocničním lůžku. A pak jednoduché, naprosto šílené zakončení, které vám veškeré odpovědi nedá, ale pokud máte vlastní mozek, složíte si svoji vlastní interpretaci. Možná nápověda leží ve Spin offu Ashes to Ashes (první díl rozhodne o jeho osudu u mě).
Nějaká stížnost? Nechte mě přemýšlet... snad jen uši rvoucí výslovnost některých slov (up, enough) v britské angličtině. A absence českých titulků (že bych se poprvé pokusila, i když se obávám, že se pak několik dokonalých hlášek mine účinkem?)
Američané letos natáčí remake. Damn you bloody pricks. (jakákoliv napodobenina z USA bude jen plýtvání penězi)
(pro odvážné minutové intro)
Co je realita a co jen výplod Samovy mysli? Jak daleko může zajít, aby nepřekročil svoji soudnost? Je blázen, když si povídá s holčičkou, která za ním chodí z televize? Leží opravdu v komatu někde v budoucnosti? Co je cílem hry? Zemřít? Přežít? Využít druhou šanci? A co na to Desmond?
Po prvním dílu jsem už nebyla schopna vycouvat. Kam se hrabou americké seriály. Life on Mars (podle klíčové písničky od Bowieho) představuje retro ve stylu Starsky a Hutch (Miami Vice... whatever) se vším, co k tomu patří (umocněno kontrastem s moderními kriminálkami představovanými Tylerem), a nad to staví nadpřirozenou surrealistickou klenbu, která by v některých momentech strčila svojí nereálnou reálností do kapsy i Lost. Obě Samovy reality jsou propojeny (elektronickými kanály většinou) a navzájem se ovlivňují (možná nejzajímavější část dílů) ať už jedním směrem (selhání podpory života způsobí výpadek elektřiny), nebo druhým (to se těžko popisuje).
Dalším velkým plusem je John Simm. Jeden z herců, z jejichž excentrického herectví čiší neuvěřitelná energie (něco jako David Tennant nebo David Hewlett). A scénáristé jsou na něj zlí, neboť Sam Tyler se pohybuje nejčastěji mezi depresí a zoufalstvím, svoje profesionální postupy musí přehodnocovat a snažit se vyřešit svoji neuvěřitelnou situaci.
16 dílů. Žádné zbytečné nastavování. 16 případů pro detektivní oddělení, 16 (krizových) situací na nemocničním lůžku. A pak jednoduché, naprosto šílené zakončení, které vám veškeré odpovědi nedá, ale pokud máte vlastní mozek, složíte si svoji vlastní interpretaci. Možná nápověda leží ve Spin offu Ashes to Ashes (první díl rozhodne o jeho osudu u mě).
Nějaká stížnost? Nechte mě přemýšlet... snad jen uši rvoucí výslovnost některých slov (up, enough) v britské angličtině. A absence českých titulků (že bych se poprvé pokusila, i když se obávám, že se pak několik dokonalých hlášek mine účinkem?)
Američané letos natáčí remake. Damn you bloody pricks. (jakákoliv napodobenina z USA bude jen plýtvání penězi)
(pro odvážné minutové intro)
Žádné komentáře:
Okomentovat