Prosím pozor. Hlášení.
Režie: David Yates (to je ten, co natočil Fénixův řád)
Hudba: Nicholas Hooper (thrillerový minimalizmus mu sedí výborně)
Hrají: sexy John Simm (ale to zajímá jen mě), sarkastický Bill Nighy (oblečený po celou dobu), akční James McAvoy (mládí vpřed), David Morrissey (vévoda z Norfolku), Polly Walker (prý nějaká Římanka) a Philip Glenister, kterýžto si po drsném poldovi v Life on Mars střihl civilizovaného poldu.
Oč jde? O thriller z prostředí investigativních novinářů londýnského Heraldu.
Není to jednoduchá látka. 6 dílů kontinuálního příběhu, který odhaluje okolnosti sebevraždy asistentky jistého politika a vraždy mladého drogového dealera.
Zapomeňte na českou Redakci. BBC opět předvádí, jak se točí dobrý příběh, aniž by bylo potřeba donekonečna natahovat a přidávat zápletky o ničem, nad kterými se diváci na konci pousmějí. Pocit z úplného závěru a posledních několika bezeslovných scén je srovnatelný s pocitem po dočtení Noční hlídky. Ach ta morální rozervanost. Usmívat se nelze. John Simm je bůh, ale to už všichni víme.
Mám vám State of Play doporučit?
Nevím. Neptejte se mě. Buď se jím prokoušete (není to záležitost na tři odpoledne), nebo se bez něj obejdete. Defakto se obejdete i bez jakékoliv knížky, takže proč je číst, že.
Myslím, že jsem našla další přehlédnuté dílo, které si zaslouží české titulky. Ale bude to bolet.
(Vyhlašuji pogrom na Univerzal. Udělat remake je další ze smrtelných hříchů. Papežovi to dám klidně písemně.)
Oč jde? O thriller z prostředí investigativních novinářů londýnského Heraldu.
Není to jednoduchá látka. 6 dílů kontinuálního příběhu, který odhaluje okolnosti sebevraždy asistentky jistého politika a vraždy mladého drogového dealera.
Zapomeňte na českou Redakci. BBC opět předvádí, jak se točí dobrý příběh, aniž by bylo potřeba donekonečna natahovat a přidávat zápletky o ničem, nad kterými se diváci na konci pousmějí. Pocit z úplného závěru a posledních několika bezeslovných scén je srovnatelný s pocitem po dočtení Noční hlídky. Ach ta morální rozervanost. Usmívat se nelze. John Simm je bůh, ale to už všichni víme.
Mám vám State of Play doporučit?
Nevím. Neptejte se mě. Buď se jím prokoušete (není to záležitost na tři odpoledne), nebo se bez něj obejdete. Defakto se obejdete i bez jakékoliv knížky, takže proč je číst, že.
Myslím, že jsem našla další přehlédnuté dílo, které si zaslouží české titulky. Ale bude to bolet.
(Vyhlašuji pogrom na Univerzal. Udělat remake je další ze smrtelných hříchů. Papežovi to dám klidně písemně.)
Žádné komentáře:
Okomentovat