Odysseia

Původní muzikál Městského divadla Brno. Tak nějak mám s podobnými projekty spojená jména Moša, Ulrych, Merta. Ale co, změna je život...

Vezmeme to jen tak stručně.
Homérovu předlohu pravděpodobně všichni znají. Jak jen udělat z historické road (water) movie tříhodinový muzikál?
Odysseia nestojí ani tak na zpěvu a hudbě, jako na výpravě. Úvod v panteonu bohů mi připomněl podobnou seanci ze Souboje Titanu. A hned poté se na scéně objevil obří Trojský kůň.
Nová muzikálová scéna sice už nějaký ten rok stojí (možná i 5) , ale pořád pro mě skrývá designová překvapení (no prostě schodky jezdící nahoru a dolu a vyvrhávající ze svého nitra propriety/lidi se mi velice líbily).
Viděli jste už na jevišti kyklopa? A kyklopa s vypíchlým okem? Vrh diskem? Moře? A potopili jste se už někdy až na dno? Zvlášť za tento nápad tleskám. Efekt opravdu luxusní a přitom tak jednoduchý.

Hudba byla nápaditě tvořena čtyřmi perkusními stanovišťmi (jak jinak nazvat čtyři pány zavalené hromadou možných i nemožných bicích či štěrchacích nástrojů) a (nepodstatný) zbytek melodií byl zřejmě z playbacku.

Herecké obsazení taktéž luxusní - Petr Gazdík (a jeho sestra jakožto Kalipsó), Jan Apolenář v roli Poseidona, Stano Slovák jako hyperaktivní Hermés, Dušan Vitázek (zaskakující za duo Uličník/Smysl) jako Telemachos s lukem...
A v neposlední řadě Robert Musialek, který mě po každém svém slovu nutil vzpomenout si na jeho absurdní vystoupení v Divanovele.

Moc příjemně strávený večer doplněný sklenkou martini a hromadou německých důchodců, kteří sice nerozuměli ani slovo, zato na konci aplaudovali ve stoje.
O den později proběhla derniéra.