První máj...

... byl opravdu romantický.

Co to kecám. Však mě znáte. Místo procházek po rozkvetlých loukách a ocicmávání náhodných chlapců, jsem vytáhla San na Titanic. Propriety mrtvých lidí, které dlouhá desetiletí ležely na dně moře, romantické opravdu nejsou. Mám ráda tyhlety staré věci. Zavřít oči a přát si, aby na chvilku na vás dýchla historie. Osudy jiných, tolik životů, které se odehrávaly a nikdo je nezachytil. Jen ty věci. Stejné je to se starými obrazy, stavbami... ale ten pocit nepřichází. Možná na zlomek vteřiny, ale defakto je fyzikálně vyloučen.

Tak tedy bylo to pěkné. Možná menší, než jsem očekávala, ale pěkné. (A San aspoň olizovala ledovec, když už nemohla mluvit)