Jsi ještě větší hajzl než debil
První část plánované trilogie. Vůbec netuším, zda další díly mají navazovat na ústřední dvojici, zaběhlé postavy, nebo pouze tvořit jeden myšlenkový celek. Danteho Peklo jsem opět nečetla, tudíž část ohledně porovnání s inspirační předlohou rovnou škrtám.
Byly dvě - Lucie (Hana Holišová) a Lena (Radka Coufalová). Obě se dostaly na baletní konkurz, jen jedna zaujala režiséra (Olda Smysl). A tak se příběh rozdvojuje - Lena na výsluní vyšší společnosti, Lucie mezi squaterskou spodinou. Lena získá postaršího aristokrata Sebastiana von Steinberga (o 20 let zestárnuvší Petr Štěpán - který, jak jsem se nedávno dověděla, hraje v Ošklivce Katce), Lucie zase přežívá se zkrachovalcem Tomem (Ján Jackuljak). Lenin svět je plný moderního baletu, Luciin se topí ve street dance (jak jsem byla upozorněna, choreografii dělala Qaša - patrně někdo známý). Pak na scénu Sebastian přivádí sochaře Davida (Stano Slovák), který má jeho mladou ženu zvěčnit. Ač homosexuál (Všichni to říkají. Kdo všichni? Mám jednoho přivést? Ne. Mám přivést všechny?), Leninu kouzlu pomalu propadne. Sebastian se tak ocitá tváří v tvář stejné situaci, do které postavil svoji první ženu (Alena Antalová - momentálně k vidění v Pojišťovně štestí). Ona si vzala život. On se ale své lásky tak snad nevzdá. A tak první polovina hry končí spolu s mrtvou Lenou.
Druhá část je dějově i scénograficky chudčí, o to víc psychologická. Z Leniny smrti je obviněn David a v úzkém rodiném kruhu (Sebastian a Lucie) se za pomoci trochy chemie začne odehrávat pokroucená parafráze na příběh z Ovidiových Proměn - to pravé peklo pro Davida. Sebastian ale současně obelhává i sám sebe... nakonec musí pravda vystoupit ze skleněného vězení a Lucie si musí vybrat.
Velmi pěkné a v druhé polovině i velmi sugestivní. První, co se mi vybaví při vzpomínání, jsou scénické triky. Autorům se podařilo pohrát si s lidskou pozorností natolik dobře, že za rozbíjení skla by se ani Copperfield nemusel stydět. A ten krásný vteřinový střih, kdy se pod plným světlem změní pohřeb ve svatbu... nezbývá, než zaklapnout ústa a vydat nezřetelné wow.
U Pekla jsem si poprvé při pročítání obsazení posteskla, že nevím, kterou alternaci bych raději viděla. A i teď si říkám, že Dušan Vitázek jako Tom musí být také skvělý, mezi Havelkou a Apolenářem v roli Sebastiana bych se také nemohla rozhodnout. Snad jen jako bodyguarda Matyáše bych chtěla vidět Igora Ondříčka (ale pan Zmidloch byl taky fajn).
Písničky se mi už z hlavy vykouřily, vizuální prožitek vyprchal a zbyla jen zvědavost na další vývoj událostí. Bude? Jak? Proč? S kým? O čem?
A kdy?
Byly dvě - Lucie (Hana Holišová) a Lena (Radka Coufalová). Obě se dostaly na baletní konkurz, jen jedna zaujala režiséra (Olda Smysl). A tak se příběh rozdvojuje - Lena na výsluní vyšší společnosti, Lucie mezi squaterskou spodinou. Lena získá postaršího aristokrata Sebastiana von Steinberga (o 20 let zestárnuvší Petr Štěpán - který, jak jsem se nedávno dověděla, hraje v Ošklivce Katce), Lucie zase přežívá se zkrachovalcem Tomem (Ján Jackuljak). Lenin svět je plný moderního baletu, Luciin se topí ve street dance (jak jsem byla upozorněna, choreografii dělala Qaša - patrně někdo známý). Pak na scénu Sebastian přivádí sochaře Davida (Stano Slovák), který má jeho mladou ženu zvěčnit. Ač homosexuál (Všichni to říkají. Kdo všichni? Mám jednoho přivést? Ne. Mám přivést všechny?), Leninu kouzlu pomalu propadne. Sebastian se tak ocitá tváří v tvář stejné situaci, do které postavil svoji první ženu (Alena Antalová - momentálně k vidění v Pojišťovně štestí). Ona si vzala život. On se ale své lásky tak snad nevzdá. A tak první polovina hry končí spolu s mrtvou Lenou.
Druhá část je dějově i scénograficky chudčí, o to víc psychologická. Z Leniny smrti je obviněn David a v úzkém rodiném kruhu (Sebastian a Lucie) se za pomoci trochy chemie začne odehrávat pokroucená parafráze na příběh z Ovidiových Proměn - to pravé peklo pro Davida. Sebastian ale současně obelhává i sám sebe... nakonec musí pravda vystoupit ze skleněného vězení a Lucie si musí vybrat.
Velmi pěkné a v druhé polovině i velmi sugestivní. První, co se mi vybaví při vzpomínání, jsou scénické triky. Autorům se podařilo pohrát si s lidskou pozorností natolik dobře, že za rozbíjení skla by se ani Copperfield nemusel stydět. A ten krásný vteřinový střih, kdy se pod plným světlem změní pohřeb ve svatbu... nezbývá, než zaklapnout ústa a vydat nezřetelné wow.
U Pekla jsem si poprvé při pročítání obsazení posteskla, že nevím, kterou alternaci bych raději viděla. A i teď si říkám, že Dušan Vitázek jako Tom musí být také skvělý, mezi Havelkou a Apolenářem v roli Sebastiana bych se také nemohla rozhodnout. Snad jen jako bodyguarda Matyáše bych chtěla vidět Igora Ondříčka (ale pan Zmidloch byl taky fajn).
Písničky se mi už z hlavy vykouřily, vizuální prožitek vyprchal a zbyla jen zvědavost na další vývoj událostí. Bude? Jak? Proč? S kým? O čem?
A kdy?
1 komentář:
To uvádění seriálu za jménem je fajn. I když se sama divím :)
Btw. Fakt to nestihneš? :(
Okomentovat