18. 8. 2008

Hollywood na Špilberku

Rok se s rokem sešel a na nádvoří hradu Špilberk opět vyrostlo obří zastřešené pódium a po Shakespearových hrách se tu začal odvíjet festival hudební. Tento rok se kaji. Jindy se mořím do kopce na každý koncert, letos jen jeden - Hollywoodská noc Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou Tomáše Braunera.

Nepršelo. Toť jedno z největších pozitiv. Horší už to bylo s teplotou vzduchu a hmyzem. Nicméně slyšet velký orchestr pod širým temným nebem je mnohem lepší než se tísnit mezi čtyřma stěnama.

Alfred Newman: Znělka 20th Century Fox
Co k tomuto dodat. Jedna z nejlepších studiových znělek (vlastně úplně nejlepší) precizně zahraná, bohužel krátká.

Nino Rota: Kmotr
I když tenhle soundtrack nemám, ta hudba je v člověku zažraná a velmi dobře se poslouchá. Asi jako Cabiriiny noci, které hrál tentýž ansábl nedávno v Praze.

W. A. Mozart: Symfonie č. 25 C dur
Amadeus - zajímavý způsob, jak propašovat do koncertu filmové hudby i klasiky. Pěkné, ale krátké. Je zajímavé srovnávat, jak se filmoví skladatelé z klasiků vyderivovali a co se skládáním provedli.

Stanley Myers: Lovec jelenů
Myslím, že tuhle hudbu moc lidí nezná. První noty ke klavíru, které jsem kdy dostala, nesly název Cavatina, za autora označovaly Johna Williamse a byl to ústřední motiv právě z Lovce jelenů. Co je na tom autorství pravdy netuším. Nikdy jsem se nedostala přes stranu jedna (neumím hrát z listu, musím si vše memorovat), ale bylo to pěkné. Teď jsem to konečně slyšela tak, jak to má být. Velmi pěkné.

Elmer Bernstein: Sedm statečných
Nekonalo se z technických důvodů, ať už to znamená cokoliv.

Henry Mancini: Růžový panter
Netřeba představovat. Pokud mě nějaký nástroj irituje, je to saxofon (snad jen pan Gold s ním umí citlivě zacházet).

Ennio Morricone: Tenkrát na Západě
Žádná zpívající paní, žádná harmonika, žádný Morricone osobně. Nejdelší suita večera řadící za sebe profláknuté melodie i méně známá místa. Krásné. A pán u elektrické kytary se opravdu vyžil. Jen zvuk klavíru žádný elektronický syntetizátor nezastoupí.

Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra
Opět krátký, ale velmi silný moment. Úvodní chvění někde mezi slyšitelnou a cítitelnou frekvencí nahání husí kůži a pak příjdou samozřejmě mohutné fanfáry a vám nezbývá, než se podívat na zářící Měsíc a vzpomenout si na monolit.

Stu Gardner/Dale O. Warren: Člen klanu
Swing/blues/whatever. Neznám, nemusím, popojedem.

George Gershwin: Porgy a Bess
Bluesová (???) písnička Summertime v podání značně nevýrazném. Když zpěvačka přicházela na pódium, všichni čekali, že nese další jobovku (viz Sedm statečných). Aspoň že to bylo krátké.

Ennio Morricone: Misie
Jako už tradičně Gabriel's Oboe. Krásné, ale krátké. Už jsem slyšela delší suity. Film... musím si už konečně sehnat film!

John Williams: Indiana Jones
Opět Williams a opět ty zpropadené žestě. Tentokrát trubka ujížděla až to bolelo. Problém je, že právě trubky musí jet naplno a když ujede tón třeba jen o malou sekundu, je to katastrofa. I sám trumpetista se zdál být překvapen (dle výrazu tváře po každém skoro sólu).

John Williams: Hvězdné války
Reputace napravena, žádné excesy jsem nezaznamenala. Tradiční suita (hádala bych titulky E IV aniž bych si to ověřovala), tradičně oslava Williamsovy geniality a jeho práce s každým nástrojem.

Andrew Lloyd Webber: Fantom opery
Fantoma jsem slyšela už mockrát, ale ČNSO přišel zase s novou verzí. Bez zpěvu, zato s výrazným xylofonem, poměrně dlouhá suita skládající se s monumentálních vrcholů a minimalistické atmosférické hudby. Dost dobré. Asi bych se někdy měla podívat na film. Viděla jsem jen konec verze z 90. let s Julianem Sandsem (to je ten, jak hrál oběť číslo tři v Arachnofóbii) .

Slušel by se nějaký závěr. Závěrem byl sestup z kopce za zvuků random trailer music (všechno může být random trailer music) a setkání se s paní, která učila na základní škole mého otce a já ji neviděla 8 let.

4 komentáře:

Cece řekl(a)...

Safra, tak jsem to prošvih :-(

Padmé Andrea řekl(a)...

Hlavně se nedívej na film od Schumachera. Ten pro mě byl jako pro fandu tohohle muzikálu zklamáním. Radši si pusť kompletní záznam původního londýnského obsazení s Michaelem Crawfordem a Sarah Brightman. Myslím, že je to z roku 1981.
Ve filmu stojí za to snad jen Emmy Rossum, který bylo v té době 17 a zpívala jak bohyně.

Blair řekl(a)...

Me se naopak Fantom od Schumachera libil! - clovek to musi brat tak, ze film a muzikal na zivo, neni jedna a ta sama vec ... :)

Padmé Andrea řekl(a)...

To je fakt. Ale je rozdíl, když ve filmu chodí herec sem a tam a zpívá a vůbec nic se tam neděje, než když chodí sem a tam muzikálový zpěvák na jevišti. To, co funguje na jevišti, zákonitě nemusí fungovat ve filmu.