Andy Lau popáté

And now something completely different

All About Love (2005)

Po všech těch historických bojích, akčních béčkách a policejních vyšetřováních, přišla na řadu romantika. Většina herců dostane ve filmu povolení vypadat dobře. Hrstka šťastlivců potká film, ve kterém může i dobře hrát. A tohle, troufám si říct, byla příležitost pro Andyho (a navíc opět nazpíval všechny písničky - překvapivě mě jako zpěvák vůbec neoslovil).

Jak na romantické filmy pohlížím skrz prsty (když je v háji děj, není žádná akce, která by to zachránila), tentokrát jsem ráda, že jsem udělala výjimku. On je doktor, Ona jeho manželka. On tráví veškerý čas v nemocnici, Ona se doma nudí. On si na ni jeden večer udělá čas, Ona skončí svůj život za volantem auta. Kromě jedné zlomené mužské duše by nebylo o čem dál vyprávět, kdyby o šest let později neskončila v Jeho sanitce Tse Yuen Sam, která tehdy dostala Její srdce. Tse je vdaná za (pravděpodobně) módního návrháře Dereka, který je až osudově podobný Jemu. A když náš truchlící slídil objeví deník dotyčné, rozhodne se, že svoji milovanou (potažmo jediné, co z ní ještě nespočívá na hřbitově) učiní konečně šťastnou. Jenže happyend je v nedohlednu.

Trochu krkolomné a zmatené, já vím. Dokonce ani z poloviny tak opisné, jak bych si přála. Tvůrcům se podařilo do jednoho rámce smíchat tři příběhy našich hrdinů a to tak, že občas netušíte, kde na obraze končí přítomnost a začíná minulost. Ve své podstatě ale všechno z odstupem dává smysl a snímku přidává punc neprvoplánovitého umění.

Podstatní ale jsou lidé. Jejich chování, vztahy, interakce... Nejen Andy Lau v ústřední mužské dvojroli, ale i obě ženy kolem něj mají jedinečné charizma, a ať už je před objektivem kterýkoliv pár, vždy to mezi nimi roztomile jiskří (a to říká neromantická duše jako já). Akorát že tací pánové a vztahy na stromech nerostou...
Vsadím se, že pokud by se tenhle snímek dostal do hledáčku Ameriky, máme za chvíli remake a Keanu Reeves si odnese nejbližšího Oscara (do hlavních ženských rolí bych viděla Meg Ryan a Sandru Bullock).

Note for myself: Pachelbel's Canon variation included

Days of Being Wild (1990)

A teď se s Kar-Wai Wongem přenesme trochu do reality.

Kar-Wai Wong je zvláštní režisér. Nemusím ho, koukám na něj, dostala jsem na něj otázku u kolokvia a pěkně jsme si o něm popovídali s panem docentem. Jeho filmy jsou vlastně o ničem, právě tím, jak moc jsou z reality. Ve svých novějších filmech skoro adoruje ženskou krásu a prokládá ji barevnými filtry (ale neberte mě za slovo, viděla jsem jen In the mood for love a 2046). Pan docent si myslí, že je gay, a neváhal se nás optat při zkoušení na náš názor (a taky položil dotaz, jestli se nám líbí Tony Leung - odpověděla jsem, že není můj typ, kolegyně byla opačného názoru, spolužáci mužského pohlaví otázku přešli).

Days of Being Wild je z mého pohledu zajímavý film pro srovnání s tím, co jsem už od něj viděla. Zase je tu láska v mnoha podobách, zase je tu ústřední mužská postava (na konci si někdo i geluje vlasy), zase všudypřítomná noir atmosféra i hudba, zase ty ženy. Jenže místo zpomalených záběrů na ženské křivky v dešti, tu nechává Wong hrdinovu matku potupně zvracet. V hlavní roli příběhu o bezstarostném mladíkovi, který nemá lepší zábavu než dobývat dívky a pak je odhazovat na ulici, se objevil Leslie Cheung (údajně čínský idol, kterýžto počátkem 21. století spáchal sebevraždu - doporučuji Farewell my concubine). Andy Lau se tu jen mihne, i když jeho finální propletení se s ústředním motivem zanechá víc než jen zvonící telefonní budku.

Sama ještě nemám jasno v tom, co si mám myslet. Na jedné straně mě u tohoto prostého vyprávění, které nic neidealizuje, nestaví dramatické oblouky a na závěr nechává hrdiny krvácet ve vlaku kdesi na Filipínách a debatovat o paměti, něco drželo. Na té druhé toto opravdu nenaplnilo moji vyschlou duši. Mužů, jako je York, po světě chodí bezpočet, a tenhle příběh se beztak někde odehrál. Smutná realita, magické ticho při dialozích. To se jen tak nevidí.